synchroncity jakub sarhan vyskov

Co je Synchroncity na ulici 9.května ve Vyškově ? Ze staré židle novou, seznamte se s Kubou

Žijí mezi námi

Na facebooku nás zaujaly fotky PŘED a PO nejrůznějších zrestaurovaných historických kousků nábyku; některé pro oko laika vypadají jako malý zázrak. Rozhodli jsme se zjistit, kdo za projekty z dílny SynchroniCity vlastně stojí.

Ahoj Jakube. Ty jsi docela nedohledatelný člověk, taková trochu záhadná postava. Máš vůbec své webové stránky ?

Já svůj web zatím nemám. Mám facebookové stránky. Na netu se dá dohledat má diplomka na téma centrum města Vyškova a měl jsem tu i výstavu…  Já jsem vlastně rád, že jsem nevygooglitejnej.

Jak jsi  se dostal k restaurování starého nábytku ?

Mám za sebou nejdřív VOŠku v Brně, obor restaurování, a potom architekturu na UMPRUM v Praze. Mě bavila práce se dřevem a vlastně i s časem.  S tím, co je zaseklý, co má někdo někde léta schovaný v garáži. Ty to obnovíš a ono to ožije. Ale zase v tom nemáš moc svoji invenci a nápady. To zase v té architektuře je a já to spojuju.

A věnuješ se i architektuře ?

Ano, teď na podzim se začne stavět dům podle mého návrhu a dodělávám jednu rekonstrukci. Na dalších projektech spolupracuju s kamarádem.

A jak to stíháš? Architekti jsou pro mě lidi, co pijou litry kávy, když je potřeba tak několik nocí nespí… a ještě k tomu restaurování nábytku – to je opravdu hodně o práci s časem..?

To já právě zvládám. Vidím, jak to tak mají ostatní a tak to já právě nechci. Ten nábytek má výhodu, že ho lidi měli doteď někde na půdě a asi na té židli nepotřebujou hned zítra sedět.  Když řeknu, že to bude za měsíc, tak se nic nestane. Takže je to hodně volný.

Takže jsi na volné noze, nebojuješ se sebekázní ?

Musím dělat tak, abych byl spokojenej. A navíc zjišťuju, že to i funguje.Naposledy jsem nocoval při odevzdávání klauzury. U architektů se říká, že kdo nenocuje, není správnej architekt.  Ale je to spíš o vnitřním nastavení.

Říkal jsi, že sbíráš židle Thonetky. Proč proč jsou zrovna ony tvoje srdcovka ?

Je to krásnej design, je to dobře opravitelný. Tím že je to šroubovaný, dají se dát dohromady díly z více kusů. Jsou to stoletý židle, který prostě fungujou. Ohýbaný napařovaný dřevo. Rozpadlá překližka se dá nahradit, na výplety mám taky někoho, kdo to dělá ručně. Dá se to dělat i strojově, ale to nemám rád, to je moc dokonalý. Mně se líbí, když je tam vidět určitá nedokonalost. Dotek lidské ruky.

Synchroncity kuba sarhan

Je potom takový vymazlený kousek vůbec prodejný – dát dohromady například už zmíněnou polorozpadlou Thonetku musí přece trvat spoustu času? Kolik hodin strávíš průměrně nad jednou takovou židlí ?

Přesně nevím, ale řekl bych, že by měla být hotová tak za tři dny. Jeden den to celý rozdělám, slepím a obrušuju. Druhý den lakuju a třetí den to kompletuju. Ale něco je samozřejmě náročnější, třeba teď jsem dělal stolek, kde úplně chyběly některý části. Takže něco třeba zatáhnu lepidlem a nechám přes noc schnout, ale u toho zase nemusím být.☺ Je to radost.

Ale mrzí mě něco jinýho. Jdu třeba kolem sběrnýho dvora tady ve Vyškově a vidím tam krásný židle. A říkám: „Prosím vás, můžu si je vzít? Já je zrestauruju.“ Prý to nejde. Že je musí recyklovat, takže asi spálit. Jednou jsem tam viděl i krásný dubový stolky z masivu – mimochodem – dnes by stály takových deset tisíc. Ale vím, že co jednou projde branou sběrného dvora, to už je ztraceno.  Což je škoda. Myslím, že nejen já bych ve sběným dvoře uvítal koutek „Mohlo by se ještě hodit“, kde by se daly tyhle věci případně zachránit a adoptovat, tak jak to funguje v jiných městech. Existuje i jiná recyklace, než ohněm. ☺

synchroncity jakub sarhan vyskov

Co by jsi vzkázal lidem, kteří mají doma starý nábytek a přemýšlí, že ho vyhodí?

Ať to nedělají. ☺Ať ho nabídnou někomu třeba jenom za odvoz. Ať si uvědomí, že mají něco, co už dnes těžko najdou – věci, který někdo s velkou péčí vyrobil rukama.

Dnes je vrcholem jet do Ikea a tam si pořídit něco z laminované dřevotřísky…

Žádná židle z Ikea nevydrží sto let. A tyhle krásky prostě sto let fungujou. A některý mají i původní lak.

Takže když se rozhodnu, že si nekoupím novou plastovou židli made in China za 399,-, kolik si mám nachystat peněz? 

No, plastová židle vydrží sto let, to je zase pravda.☺Asi tak dva a půl tisíce. Ale máte v tom historii rodu. Je to kousek třeba po prababičce a ještě ho můžete dát dceři jako věno. Do dřeva se všechno vepisuje. Dotýkat se takové věci je úplně něco jiného. Věřím i tomu, že nábytek v sobě nese energii svých majitelů. Takový věci používáním jen krásní.

Někde jsem četl zajímavou myšlenku, že vlastně žijeme ve zhmotnělých představách jiných lidí. Všechno nejdřív někdo vymyslel a někdo následně vyrobil. Žijeme vlastně ve snech jiných lidí, které byl někdo schopen realizovat. To je přece úžasný… To jsme zase u té cesty časem. Užívám si určitý zpomalení běhu života, pracuju, kdy mě to baví. A když si chci odpočinout, tak jedu třeba ke koním.

Musím říct, že všechna tahle péče a pohoda, kterou do toho vkládáš, je z tvé práce vidět. Díky za rozhovor.

Ukázky, co všechno umí Jakub Šarhan zachránit před zubem času, najdete na FB SynchroniCity.

SynchroniCity
9.května 2
682 01 Vyškov
tel. +420 732 811 153

jakub sarhan synchrocity vyskov

Chcete taky Vyškovu sdělit svůj příběh ? Napište nám.

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *